logo cz pl eu

Jak král Fridrich Stříbrnou Horu vystavět nechal

Kdo z vás nikdy neslyšel o pevnosti pohádkově znějícího jména Srebrna Góra, tedy Stříbrná Hora? Vždyť je to největší horská pevnost v Evropě! Od středověku se zde těžil ušlechtilý kov, díky kterému je tohle místo tak slavné. Svůj největší věhlas ale získalo až v 18. století, kdy se Slezsko i se Stříbrnou horou stalo součástí ještě poměrně mladého Pruského království. A to už na obzoru našeho vypravování vystupuje postava jednoho z největších vojevůdců těch dob, krále Fridricha II. Velikého!

Pruský král byl znamenitým hudebníkem. Jeho hře na flétnu se obdivovali posluchači během nejednoho večera na milovaném zámečku v Sanssouci. Jednou takhle po koncertě pokynul flétnou jako by to bylo žezlo a povídá svým dvořanům: „Vojska generála Laudona jsou čím dál nebezpečnější! Na Stříbrné Hoře proto postavíme vojenskou pevnost, jakou nemají nikde jinde! A vy plukovníku,“ obrátil se král na inženýra Ludwiga Wilhelma von Reglera, „mi tu pevnost vyprojektujete!“ Inženýr plukovník zasalutoval: „Dle rozkazu, vaše královská milosti!“ Potěšený Fridrich posměšně zanotoval na flétnu píseň „Generál Laudon jede skrz vesnici, generál Laudon jede skrz ves...“ Pak náhle ustal a povídá: „Kolik na to budete potřebovat lidských sil?“

„Asi čtyři tisíce!“ zněla Reglerova odpověď. Král se na chvíli zamyslel a poté rozhodně pravil: „Máte je mít, plukovníku!“. Tak začaly práce, které ve třech etapách trvaly celých dvanáct let, a na kterých se podíleli i čeští dělníci.

Pro takovou pevnost je důležitá celá řada věcí, a jedna z těch úplně nejdůležitějších je voda. Ta je stejně vzácná jako stříbro, ne-li ještě víc. Jenomže vyhloubit studnu, to není žádná hračka, zvlášť když je skála tak tvrdá, jako byla na Stříbrné Hoře. V celé pevnosti dělníci s obrovským úsilím nakonec vyhloubili hned devět studní a dno nejhlubší z nich dosahovalo neuvěřitelných šestaosmdesáti metrů.

Stavbu nejdůležitější části celé pevnosti, tzv. Donjonu, si král nechtěl nechat ujít, a tak se jednoho dne na Stříbrnou Horu vypravil. Když se Fridrich po příjezdu do rozestavěné pevnosti dotázal, kolik že bude vybudování Donjonu stát, odpověděl mu plukovník Regler: „Podle našich výpočtů, vaše veličenstvo, jde o částku 999 999 tolarů!“

Fridrich se usmál a povídá: „To je mi pěkné numero! Což kdybychom to, milý Reglere, zaokrouhlili na rovný milión?“ A aniž by čekal, co na to řekne udivený plukovník, sáhl do kapsy, vytáhl z ní tolar a lehkým cvrnknutím jej vhodil do opodál stojící studny. Teprve až za hodnou chvíli se ozvalo slaboulinké šplouchnutí, jak mince dopadla na dno. A leží tam dodnes. Už mnozí se pokoušeli tenhle královský tolar ze studny vylovit, leč marně. Spočívá tam na věčnou památku krále Fridricha II.

 

Spatřit jeho horskou pevnost na vlastní oči by si nechal ujít jen člověk nerozumný. Obrovskou vojenskou stavbu tvoří hlavní Donjon, několik menších pevností a bastionů. Sto padesát místností Donjonu bylo útočištěm pro více než tři a půl tisíce vojáků. Kromě vojenských kasemat a muničních skladů byly součástí pevnosti ale i kaple, nemocnice, pekárna nebo pivovar. Zkrátka malé město se vším všudy. Pokud zapátráte v historii nedalekého městečka Stříbrná Hora víc, zjistíte, kolik stop vede na území dnešního Česka. Narazíte totiž na taková jména jako Jiří z Poděbrad nebo Petr Vok z Rožmberka, kterým zdejší panství také po nějakou dobu patřilo. Stříbrná Hora neboli Srebrna Góra či Silberberg je zkrátka magnetem. Kdo se jím nechá přitáhnout, bude štědře odměněn zážitky přímo nevšedními!

prezentujeme se na

© 2020 - 2021 Českomoravské pomezí | WebEdit: World Media Partners, s.r.o., Design: Jan Švarc